Finálový turnaj Ekvita Kladno

Tak snad úplně první příspěvek v blogu, kterej sem dávám fakt rád. Na Kladno jsem se fakt těšil, i když jsem se tréninku věnoval jen den předem s Honzou Krupičkou. Mentálnímu tréninku jsem věnoval nějaký ten čas, ale pořád ne tolik, co jsem měl v plánu. 

Turnaj hrálo 16 lidí, kteří se kvalifikovali minimální účastí na čtyřech z osmi turnajů. Já měl přesně 4 účasti a startoval jsem ze čtrnácté pozice v pavouku. První zápas mě čekal se soupeřem, který skončil na 3. místě v žebříčku a tím byl Leoš Toms. Hráli jsme na jednom ze dvou horších stolů, co na kladně mají, ty stoly mají hodně úzké díry a plátno nejezdí zdaleka tolik, co jezdí na těch ostatních lepších stolech. Hra byla strašná a musím říct, že soupeř měl i trochu štěstí oproti mně. celou hru jsem prohrával o jeden, dva body. Ke konci jsem dotahoval až na 6:6 do sedmi vítězných. Na stůl jsem se dostal když už zbývaly jen 4 koule, ale když jsem dohrával devítku, tak jsem si potřeboval nahrát přes krátký zadní mantinel zpátky na ten přední a bílá mi spadla na střed a tak jsem prohrál 6:7. 

Hned druhý zápas s Tomášem Svobodou jsem hrál opět na tom strašným stole, kde se mi dařilo asi tak stejně jako předtím. Nechci se nějak vymlouvat na stůl, ale aby mohl hrát člověk tu svojí hru, potřebuje mít trochu jistotu i ve stolu, a ne, že se bojí zahrát kouli po mantinelu. To pak nemam jistotu, a celá hra je ustrašená. Tenhle duel jsem odehrál jen tak tak 6:5 pro mě. 

Třetí zápas s Matějem říhou jsem odehrál ve velké pohodě, protože už jsem hrál na dynamicu, který je absolutně špičkový. Matěje jsem porazil 6:0 a byl jsem zase o kus blíž úspěchu.

Můj další soupeř byl Lukáš Hampl z Děčína, který nehraje zase tak dlouho, ale dost ze zlepšuje a zápas přede mnou dokázal porazit také děčíňáka Davida Vajnera, který umí zahrát opravdu skvěle. Zápas ale probíhal podle mojí režie, i když mi tam Lukáš nechal několik dárků, kterých jsem využil. Vyhrál jsem 6:2.

Na konci béčka jsem jsem hrál s Mirem Dorobantem, který byl v celkovém žebříčku jako první a který umí zahrát také opravdu parádkní kulečník. Naštěstí pro mě se Miro celkem dost posilnil alkoholem :) a dělal poměrně dost chyb. Zápas jsem vyhrál 6:2 a tak jsem postoupil do semifinále.

Semifinále jsem hrál s domácím Martinem Topinkou, který byl ze 4 turnajů nejhůř 4. a dvakrát druhý. Martin je hodně kvalitní hráč, který dokáže porazit takřka každého a myslím, že byl považován za favorita turnaje. Zápas začal mojím vedením 2:0, což ale Martin brzy srovnal. Poté jsem mu utekl až na 5:3, ale Martin zase srovnal a dokonce otočil stav na 5:6, kdy mu stačil pouze bod k postupu do finále. Rozstřelil a spadla bílá. Já si ji vzal a zahrál jsem jistotu tak, že jednička přijela napřímo k desítce, ale před jinou koli na jedničku nebylo vidět a Martin musel hrát o mantinel těžký strk. Jedničku netrefil a tak jsem si postavil bílou na kombinaci 1-10 a tu jsem trefil. Srovnáno 6:6 do 7 vítězných. Poslední hra byla strašně napínavá. Po mém rozstřelu mi spadla bílá a martin byl u otevřeného stolu, kde nemusel řešit žádný problém. Zasekl se ale už na čtyřce, na kterou mu přejela nahrávka a musel hrát opravdu těžký strk přes krátký zadní mantinel a až pak do koule. Dlouho přemýšlel, ale nakonec strk zahrál a perfektně kouli potopil. Krásný strk!!! Bílá mu přišla do záporného úhlu, kdy si potřeboval přivést na krátký mantinel a tak zvolil jen malou ránu a kouli (šestku) měl těžší, ale trefit šla. Martin zahrál, ale šestka mu zůstala viset v díře a já dostal šanci. Poté, co se ale bílá zastavila, tak byla ale přesně za sedmičkou, takže jsem musel hrát jump. To znamená, že jsem sedmičku musel přeskočit, abych mhl dát tu šestku. A ono se to povedlo. Já tu šestku dal a ještě jsem si přihrál napřímo na sedmičku. Potřeboval jsem tahák na osmičku. Zahrál jsem a sedmičku jsem vyklepal. Myslel jsem že se zcvoknu, ale k mému obrovskému štěstí se sedmička zastavila na krátkém mantinela a bílá byla ještě schovaná za desítkou. Martin musel hrát o mantinel. Zahrál sice bez faulu, ale já měl stůl na doklep. Poslední 4 koule jsem dohrál a tak jsem postoupil do finále kde mě čekal Honza Bröschel, který porazil Tadeáše Skopala, který po prohře říkal, že udělal pouze dvě chyby, které ho stály zápas.

Finále začalo mojí ne uplně lehkou dohrávku, odpověď přišla hned potom, co mi spadla bílá z rozstřelu. 1:1, opět má dohrávka a hned zase odpověď 2:2, 3:3, kde se ale zápas zlomil.Do té doby jsme neudělali snad ani jeden chybu (pokud nepočítám spadlé bílé z breaku). Honza dává čistou na 3:4 a poté vyhrává další dvě hry. Hrál opravdu skvěle, ale povedlo se mi stav skorigovat na 5:6 a byl jsem na stole, který byl bez problému. Měl jsem kouli na mantinelu, kterou jsem hrál lehkou kontrafalší, ale kouli jsem klepnul a Honza to dohrál, jestli v zápase udělal 4 chyby tak je to hodně. Vyhrát si zasloužil a já mu gratuluju. Za můj výkon jsem taky rád a doufám, že v této hře budu pokračovat, protože jak jsem hrál semifinále a finále, bych chtěl předvádět pořád.